Organizovaná Velká pěší pouť za Jesenicko v roce 2026 proběhne v hlavím termínu 9. až 15. srpna.

9. srpna je neděle a začíná se poutnickou mší sv. na Mariahilf. Nefomální, avšak velmi hezký začátek pouti však bude již v předvečer, v sobotu ve Zlatých Horách.

Možnost přihlášení na pouť bude zveřejněna níže. O účast je velký zájem a my jsme tomu rádi.
Vážíme si Vás, naši milí poutníci. Proto máme na Vás tři prosby:

1. Pokud se rozhodnete jít, berte tuto pouť maximálně vážně. Jděte ji jako poutníci s maximální vnitřní opravdovostí, buďte velkorysí k chybám druhých a k rozmarům počasí, buďte vděčni za každou pomoc.
2. Modlete se. Nebo každý, jak uzná za vhodné, se obracejte vzhůru své srdce, svoji mysl (na pouť chodí i lidé bez duchovního ukotvení); hlavně jdete za sebe a své blízké, prosíme Vás ale také o modlitbu za ostatní poutníky, za Jesenicko a celou naši zemi – ať získáme požehnání. Kdo prosí (a myslí to vážně – odevzdává tomu i dle možností celý svůj život), dostává.
3. Pokud na to máte fyzicky a víte, že byste to zvládli, můžete s námi jit trochu „neorganizovaně“. Tomuto stavu říkáme „poutníci pankáči“. Jsou to lidé, kteří sice mohou využívat různých částí naší organizované pouti – mše, povídání si s ostatními, přednášky… – ale jinak se o sebe starají zcela sami. Spí v lesích, pod mostem, či kde si zrovna domluví střechu nad hlavou.  Takovýchto poutníků – pankáčů snese naše pouť relativně neomezené množství (mimo některých přednášek, které jsou v menší místnosti), na rozdíl od poutníků plně přihlášených, kterým zajišťuje i spaní a některá jídla. Organizovaných poutníků unese pouť zhruba čtyřicet. Je lepší, když se i naši málo organizovaní „poutníci pankáči“ přihlásí, abychom jim poslali program, který by je mohl zajímat (časy kdy kde jsme, rozpis mší apod.) a poskytli případně nějaký menší příspěvek na organizaci – ale nic z toho není nutné.
   

Invididuální pouť vychází z myšlenky, že se můžete kdykoliv vydat na cestu, podobně, jako chodí kdykoliv poutníci třeba do Santiaga de Compostela.
Mnoho věcí zůstává stejných: Poutník vychází z Mariahilf, projde celkem 14 poutních míst na Jesenicku, jako je zastavení Křížové cesty a nakonec dojde na místo patnácté, vřesovou studánku, kde  svoji pouť po 180 km zakončí.
Doporučujeme vycházet vždy v neděli brzy ráno z Mariahilf a držet denní etapizaci. Tak stihnete celou pouť za týden. Navíc po cestě budete moci lépe čerpat pomoc a určité výhody, které Vám nabízí různí „dobří andělé poutníků“, kteří tak budou lépe vědět, který den se „okolo jejich domu“ budou se zvýšenou pravděpodobností pohybovat poutníci, kterým chtějí „nabídnout sklenku vody“.
Invididuální Poutník si musí zajistit vše sám – ale v tom není velký problém: ubytování, stravu, vodu… a další záležitosti . Může přitom využít seznamu zde: nabídka pro poutníky (zatím jsme ji sem nenapsali, ale nějaká nabídka už je).
Je také vhodné třeba si vyzvednout Kredenciál, jehož součástí je šňůra modliteb – Křížovou cestou. U každého místa se tak může člověk pomodlit – a z organizačních důvodů, bude-li chtít, si dát razítko (počítáme, že na místech budou na jaře 2025). Až pak projde pouť celou a získá tak razítek 15 a takto vyplněný „kredenciál“ předloží některé u pověřených osob, může – bude-li chtít – získat ještě poutnické razítko prémiové, „zlaté“. Nechá-li si jej dát, znamená to, že tím také žádá, aby se všichni budoucí poutníci, kteří budou pouť absolvovat, modlili i za něj. Dá-li Bůh, na této pouti se bude navždy sloužit mše svatá za požehnání těmto poutníkům, stávajícím, i těm, kteří ji šli kdykoliv dřív. Tedy za něj, za každého, kdo ji absolvoval.

Až se vydáš na cestu, poutníče, ztiš se. Naslouchej laskavému tichu pouti. Vnitřním sluchem uslyšíš hlasy milionů modliteb, které na těchto poutních místech po staletích zaznívaly. Přidej i svoji modlitbu. Přicházej s láskou, pokorou, ale také v Boží síle a naber si plnými hrstmi požehnání. Plně prožitá pouť je totiž pokladnice nezměrného množství bohatství. Toho vnitřního a duchovního.

Svět není jenom dobrý. Je to někdy svým způsobem „slzavé údolí“. I když chceme být dobří, ne vždy se nám to daří. S někým se nebavíme, nedpouštíme těm, kteří nám ublížili, společnost je stále více rozdělená. Chceme se vzepřít tomuto trendu. Jednou z cest, jak to udělat, je i tato pouť.
Chceme, aby se stalo opět normální, že jsou lidé k sobě opět přátelští, že se na sebe usmívají a že si pomáhají. Chceme, aby přispívali druhým, protože v to spočívá lidské štěstí. Chceme, aby toužili po věcech vyšších a aby je to spojovalo.
Bez požehnání shůry toho nedosáhneme. Proto se staňme dobrými poutníky a buďme jimi svým způsobem po celý život, než dojdeme po dobré cestě skutečně „domů“. A staňme se i dobrými osadníky, kteří rádi poutníky hostí. Pak nás bude jistě hostit Bůh.
A nezapomeňme – modlitba funguje. A vše podstatné – vykoupení ze špatností a problémů – už bylo dávno vykonáno za nás. Jen to přijměme a kráčejme po své cestě s upřímností a pokorou. Vždy to nepůjde, občas zbloudíme. Pak se vraťme na cestu, očisťme se a kráčejme dál.

Na Jesenicku se nachází spousta kaplí, kostelíků a historických poutních míst, z nichž mnohé jsou dnes již částečně zapomenuté, přitom v ještě relativně nedávné historii byly cílem mnoha poutí, konalo se zde mnoho modliteb a byly dějištěm mnoha zázraků. Historička Michaela Neubauerová vybrala 14 nejvýznamnějších poutních míst Jesenicka, jako je 14 zastavení křížové cesty. Patnácté poutní místo jsme přidali pro jeho historický význam (Vřesová studánka – je nejstarší), byť se nachází těsně za hranicí okresu. Křížovou cestu tak završuje jako zmrtvýchvstání.
O těchto poutních místech vznikla i kniha: (Zmizelé Jesenicko 3. díl: Poutní místa).
No a protože někteří máme zkušenosti s poutěmi, zejména s dalekou poutí do Santiaga de Compostela, a protože tisíce propoutničených kilometrů člověka předělá, vznikla myšlenka historická poutní místa propojit poutní cestou a vzít to se vší pokorou k tomuto tématu. A nakonec se to podařilo.
Velká pěší pouť za Jesenicko se dá svojí silou minimálně srovnat s jinými velkými poutěmi. Minimálně pro většinu lidí je poutnický zážitek z ní velice silný.

Organizovaná pouť v roce 2026 proběhne v hlavním termínu 9.-15.8.2026 a doplňkovém termínu 12.-18.7.2026.

Přihlašování bude spuštěno začátkem roku – v lednu nebo únoru roku 2026.

Můžete si přečíst článek o minulé pouti se zpětnou vazbou některých účatníku: odkaz zde.

Tato pouť není jen obyčejnou procházkou, ale nabízí příležitost projít a prožít cestu po poutních místech Jesenicka spolu s dalšími lidmi, kteří sdílejí stejnou touhu – dojít na konec a přitom si užít cestu a to především po stránce duchovní. Na této pouti je vítán každý, kdo má otevřené srdce a zkrátka chce jít. Nezáleží na tom, jakou máte víru nebo jak žijete. Pokud jste ochotni respektovat pravidla pouti a ostatní účastníky, budete se cítit jako doma. Na pouti se můžete setkat s něčím, co Vás osloví nebo povzbudí na duši. Uvidíte, že je to tak.

Budeme rádi, když se na tuto nezapomenutelnou cestu vypravíte. Je to skvělá příležitost poznat Jesenicko, prohloubit víru a duchovní poznání a také leccos prožít. A pokud máte pocit, že to není nic pro vás, zkuste to aspoň jednou. Ale naplno! Možná budete překvapeni, co všechno se může stát na pěší cestě po poutních místech.

Mapa putování

Rozpis celého putování
Orientační – bude upřesněn
(v závorce je číslo poutního zastavení – celkem 14):

0. den – sobota

Pro poutníky ze vzdálených míst a koutů možnost srazu ve Zlatých Horách, kde je omezená možnost nocování (zájemci, přihlaste se včas).

1. den – neděle

Maria Hilf (1 zastavení) – Muna – Mikulovice (28 km) – https://mapy.cz/s/fucupococo
7:30 zahájení poutní mší v poutním kostele P. Marie Pomocné (Maria Hilf).
Další zastavení na cestě: sv. Anna a Marta v Horním údolí (2), kaple sv. Anny u Edelštejnu (3), sv. Rochus (4) u Zlatých Hor, zaniklá kaplička sv. Antonína Paduánského v Rožmitále (5) u Zlatých Hor. V 18:00 bohoslužba slova u Smírčího kříže za Sudety (je věnován utrpení válečných zajatců II. světové války a odsunu Němců).
Nocleh – Skautská klubovna Muna u Mikulovic. Lůžka bez lůžkovin, společné sociálky, včetně první společné večeře – vzájemné představení a pár společných slov.

2. den – pondělí

Muna – Mikulovice – Vidnava (26 km) – https://mapy.cz/s/fesofujemu
Na trase Zaniklá kaple na Nízké hoře (6) u Supíkovic, Kaple ve Staré Červené Vodě (7), Latzelova kaple „nad studánkou“ (8). Mše ve 12 hodin na některém z těchto míst.
Nocleh v městské ubytovně Vidnava. Lůžka, společné sociálky.

3. den – úterý

Vidnava – kaple Sv. Antonína v Račím údolí (9) – Bílá Voda (33,9 km) – https://mapy.cz/s/rekahoguna
Bohoslužba na překrásném místě u kaple sv. Antonína Paduánského – venku.
Nocleh s večeří v Bílé Vodě.

4. den – středa

Mše svatá a doprovodný program v 11 hod.
Bílá Voda – Travná (13,3 km) – https://mapy.cz/s/kebuvukemu
Na trase klášter Bílá Voda (10),  zaniklá osada Růženec, La Salete Travná (11)
Nocování v Travné na faře a v chatkách u fary. V případě pěkného počasí opékání špekáčků.

5. den – čtvrtek

Travná – Žulová (23 km) – https://mapy.cz/s/babedofana
Na trase zaniklá osada Hraničky, Boží Hora u Žulové (12).
Nocleh penzionu v Žulové, garantováno 40 míst lůžkových.

6. den – pátek

Žulová – Bělá pod Pradědem Mariin pramen (14) (30 km) – https://mapy.cz/s/lesoromama
Na trase Studniční vrch, kaple na Křížovém vrchu (13). Bohoslužba na Křížovém vrchu.
Nocování na místní faře a v tělocvičně.

7. den – sobota

Bělá p. Pradědem – Vřesová studánka (15,7 km) – https://mapy.cz/s/folosojata
Jedná se o celkem dramatické stoupání po trase někdejší nejtvrdší křížové cesty na vrchol centrálního hřebene Jeseníků, který je současně Slezsko – Moravskou hranicí, a zde nás ve 12 hodin čeká (bohoslužba na zakončení společného putování po zaniklých poutních místech Jesenicka).
Po skončení bohoslužby možnost dojít do Červenohorského sedla na bus (4 km) – https://mapy.cz/s/dosuvobeva.
Zájemci mohou přespat do neděle – večer závěrečný pokec a dojezd v posledních zbytcích skupiny (velmi příjemný neformální bod programu – doporučujeme).

(8. den – neděle

Po společné snídani odjezd domů.)